Biografie

Anton Sculean je profesorem a přednostou Parodontologického oddělení Bernské univerzity ve Švýcarsku. Kvalifikaci získal v roce 1990 na Semmelweisově univerzitě v Budapešti v Maďarsku a postgraduální výcvik absolvoval na Münsterské univerzitě v Německu a na Královské stomatologické univerzitě Aarhus v Dánsku. Habilitaci získal na Sárské univerzitě v německém Homburgu. Profesor Sculean je nositelem mnoha ocenění, kupř. Cena Anthonyho Rizza parodontologické výzkumné skupiny Mezinárodní asociace pro zubní výzkum (IADR) a cena IADR/Straumann za regenerační parodontologickou medicínu. Byl mu udělen čestný doktorát (Dr. h.c.) na Semmelweisově univerzitě v Budapešti v Maďarsku a na Univerzitě Victora Babese v rumunském Temešváru. Je autorem více než 160 publikací v recenzovaných periodikách a členem redakčních rad více než 10 zubařských periodik. Profesor Sculean pracoval v letech 2009 až 2010 jako prezident Parodontologické výzkumné skupiny IADR a je v současnosti prezidentem Švýcarské parodontologické společnosti. Jeho aktuální výzkumné zájmy zahrnují hojení ran v oblasti parodontologie, regenerační a plasticko-estetickou parodontologickou terapii, léčbu periimplantitidy, antibiotickou a antiseptickou terapii, laserovou léčbu a ústní biofilmy.

Cíle

Pokrok v oblasti buněčné a molekulární biologie přispěl k porozumění hojení ran v různých tkáních a odhalil významnou komplexitu s nimi spojených procesů. Obecně lze výsledek hojení rány charakterizovat jako rekonstrukci, tzn. tvorbu jizevnaté tkáně, která se liší formou a/nebo funkcí od původních tkání, nebo regeneraci, tzn. forma a funkce ztracených tkání jsou obnovené. Významná část výzkumů potvrdila, že polypeptidové růstové a diferenciační faktory, proteiny sklovinné matrix, bariérové membrány, určité kostní štěpy nebo různé kombinace uvedených mohou podporovat hojení/regeneraci parodontologických ran za vzniku prostředí vhodného a/nebo přímo indukujícícho tvorbu tkáně de novo. Kromě toho je jasné, že rekonstrukční parodontologické postupy mohou být úspěšné, pouze po zvážení faktorů spojených s daným pacientem a biologicky řízených chirurgických přístupů s cílem podpořit stabilitu rány.

Plán

 Prezentace obsahuje přehled biologického pozadí, chirurgické informace a klinický rozhodovací diagram za použití různých biomateriálů v rekonstrukční parodontologické operativě u nitrokostních, větvících a chobotových defektů. V závěru budou prezentovány výhledy do budoucna – indikace jako použití derivátů sklovinné matrix k léčbě horizontálních typů defektů a kombinace různých kolagenových substrátů a derivátu sklovinné matrix s cílem maximalizovat výsledky hojení chobotových defektů.

Biografie

Daniel Rothamel je absolventem Univerzity Heinricha Heineho v německém Düsseldorfu. Titul Dr. med. dent. získal dizertací „Zvedení nových metod kvantifikace zubní hypersenzitivity". Specializoval se na stomatochirurgii a získal také titul Dr. med svou dizertací „Biokompatibilita, biodegradace a angiogenní aspekty nativních a cross-linked kolagenových membrán“. V letech 2002 až 2007 pracoval jako výzkumník na stomatochirurgickém oddělení (prof. Dr. J. Becker) na Univerzitě Heinricha Heineho v německém Düsseldorfu. V roce 2005 se dobrovolně přihlásil na Kliniku plastické a rekonstrukční chirurgie v Sankhu v nepálském Káthmándú. V roce 2007 odjel do Austrálie, kde začal pracovat na pozici post-doca na oddělení ústní patologie a molekulárního výzkumu Fakultní nemocnice Westmead Sydneyské univerzita v Austrálii (uděleno DAAD). V roce 2008 se Daniel Rothamel přestěhoval zpět do Německa, kde pracuje jako výzkumník na oddělení ústní a maxilofaciální plastické chirurgie (prof. Dr. Dr. J. Zoeller) Kolínské univerzity v Německu. Obhájil PhD na téma „Rekonstrukce čelistních defektů za použití umělých a autogenních kostních bločků v kombinaci s růstovými faktory“. Daniel Rothamel je známý svými výzkumnými zájmy v oblasti řízené kostní regenerace, povrchů implantátů, kolagenových membrán, kostních substitučních materiálů a růstových faktorů.

Cíle

Jedním z nejnáročnějších postupů v zubní implantologii je předvídatelná a bezpečná regenerace kostních a měkkotkáňových defektů. I když je autogenní kost stále považována za zlatý standard, různé materiály jako kostní substituty a membrány prokázaly předvídatelné výsledky augmentačních zákroků na alveolárních výběžcích. Regenerace menších defektů vevnitř obrysu hřebenu je podporována transmembranózní angioselektivitou použitých membrán, větší defekty vyžadují kostní substituční materiály s objemovou stabilitou a dlouhodobými bariérami. Nativní prasečí perikard vedl díky vícevrstvé kolagenové struktuře k příznivým výsledkům. Dostupné kostní substituty se významně liší svými biochemickými aspekty, což má vliv na objemovou stabilitu, rychlost tvorby kosti, remodelaci štěpu a akceptaci pacienta. Také kvalita implantační oblasti, osteogenicita štěpu a zvolená doba hojení mají vliv na prediktabilitu výsledku regenerace.

Kromě biomateriálů ke kostní augmentaci byly zavedené specifické kolagenové matrice pro postupy měkkotkáňové augmentace, včetně ztluštění dásní, vestibuloplastiky a krytí ustupujících dásní. Na rozdíl od vlastních tkání pacienta není použití biomateriálů spojeno s morbiditou v místě odběru.

Plán

Tato prezentace představí podrobná indikační pravidla pro různé kolagenové matrice a materiály kostních štěpů odpovídající indikaci, tvaru defektu a předchozímu stavu pacienta tak, aby bylo při regeneraci dosaženo co nejlepšího výsledku. Na klinických případech budou prezentovány nové terapeutické možnosti prevalentních klinických indikací jako zachování lůžka, které se nabízí díky dostupnosti nových kolagenových měkkotkáňových štěpů.

Biografie

David L. Cochran promoval na Virginské univerzitě a svou specializaci D.D.S., M.S. a Ph.D. v biochemii získal na Medical College of Virginia (MCV). Specializoval se na parodontologii na Stomatologické fakultě Harvardovy univerzity, kde také získal druhý magisterský titul. Nedávno dostal čestný doktorát na Bernské univerzitě ve Švýcarsku. Dr. Cochran je v současnosti profesorem a přednostou Kliniky parodontologie Texaské univerzity Health Science Center, Stomatologické fakulty v San Antoniu. Před pozicí v San Antoniu vedl dr. Cochran postgraduální parodontologii na MCV. Dr. Cochran je členem mnoha profesionálních stomatologických organizací a je certifikovaný Americkou parodontologickou komisí. Je členem Americké stomatologické asociace a Mezinárodní stomatologické asociace. Dr. Cochran publikoval mnoho vědeckých článků a abstraktů v různých parodontologických, biochemických a implantologických zaměřeních. Má mnoho ocenění za svou výzkumnou práci na národní i mezinárodní úrovni. Dr. Cochran je aktivní v základním výzkumu. Tento klinický výzkumník je financován z NIH-NIDCR i privátního sektoru.

Cíle

Proteiny sklovinné matrix jsou již zavedené v klinické praxi více než dvě desetiletí a jsou zdokumentovány v rozsáhlém klinickém a preklinickém výzkumu. I přes široký biologický potenciál proteinů sklovinné matrix stimulovat různé typy buněk a tkání do regeneračních vzorců a vzorců tvorby tkáně, potenciál této třídy komponentů byl doposud plně prozkoumán pouze za účelem úspěšné léčby v parodontologických indikacích. Nedávné pokroky ve výzkumu proteinů sklovinné matrix jako směsi a jako parciálních frakcí směsi vykazují, že kromě indukce regenerace parodontu stimulují proteiny sklovinné matrix důležité procesy v tvorbě, zrání a regeneraci kosti jako např. stimulace osteoblastů a kmenových buněk a podpora angiogeneze. Díky těmto vlastnostem lze proteiny sklovinné matrix klasifikovat jako slibné kandidáty podporující růst a zrání kosti v rámci klinické augmentace kosti v parodontologii a implantologii.

Plán

Tato prezentace představuje Straumann®Osteogain jako nové biologické řešení vyvinuté a optimalizované pro míchání materiálů kostních štěpů a kolagenových substrátů za účelem stimulace tvorby kosti v rámci regenerační augmentace kosti. Představuje koncept a základ výrobku, jeho komponenty a biologické vlastnosti se schopností stimulovat různé fyziologické aktivity, které jsou klinicky relevantní pro různé postupy augmentace kosti.